Bezpodmínečná láska

Bezpodmínečná láska je těžká, těžší než pero pisálka, který o ní romanticky brázdí perem po papíru a doufá, že se na to chytne každá třetí prvnička. Bezpodmínečná láska je eutanazie vlastní mámy vaší rukou, je to přeříznutí lana vašeho parťáka na skále a sesun do hlubin v okamžiku, kdy je jasné, že buď budou dvě mrtvoly nebo jen jedna. Bezpodmínečná láska nenabízí nic, není to žádná klička, která by se někdy v budoucnu mohla proměnit v los, který vyhraje jackpot. Je to jen láska, žádný úkrok stranou, nic takového. Je to tnutí do živého, do masa, do vašeho masa, stříká krev a vaše tělo je v šoku. Bezpodmínečná láska je poslední vteřina, kterou nevyužijete. Obětujete vše, ale přitom to není oběť. Je to dar, je to vykoupení. Darem darujete kus sebe, nesmíte čekat vděk, protislužbu, musíte jen poděkovat. Dávat dar znamená poděkovat obdarovanému, že váš dar přijal a tím vám prokázal laskavost. Bezpodmínečná láska nezná hranice, nemá mantinely, nečeká na příležitost. Bezpodmínečná láska jen je. Bezpodmínečná láska je reflex, je to nejvyšší vzplanutí Amygdaly, nezná počty, plusy ani mínusy, nekalkuluje. Bezpodmínečná láska sedí na jaře v dešti v listí pod stromem a chvěje se chladem, nepočítá kapky, ale cítí životadárnou vláhu prostupující vzduchem i zemí, vláhu, která je nositelem nového života. Bezpodmínečná láska je okamžik naděje, záchvěv časového kontinua definujícího tady a teď, nezná žádné bylo a bude. Bezpodmínečná láska nezná slova. Bezpodmínečná láska je navzdory hormonálním dysbalancích. Bezpodmínečná láska nepotřebuje vidět, cítit a slyšet. Není to vnuknutí, pohnutí mysli. Bezpodmínečná láska nepřenáší hory, není to cit nebo chtíč. Neumí brečet ani se smát, nemá smysl pro humor ani deprese. Bezpodmínečná láska není slepá, chytrá ani hloupá. Bezpodmínečná láska je nevinná jak právě narozené dítě bez prvotního hříchu. Bezpodmínečná láska nebolí, nesoudí, nedovolává se spravedlnosti. Bezpodmínečná láska je, nic víc, nic méně.