Zteřelý strom,
krabatá ruka prohnilá,
hluboké brázdy, jizvy mládí,
on na to mládí vzpomíná.
Poslední květ,
miska vah malá rozbitá,
podzimní dechy slunce krátí,
postava polem klopýtá.
Široký lán,
tabula rasa zblácená,
křížku na mezi chybí svatí,
půda je černá, spálená.
Pomalý zpěv,
Hranice hořet začíná,
lidé i stromy, všichni sťatí,
ať bílá přijde peřina.
