Originální příspěvek na FB tady: Deset bran – Brána druhá
Deset bran – Brána druhá
Džošu umývá misky
Mnich řekl Džošuovi:
„Právě jsem vstoupil do kláštera.
Prosím, poučte mne.“
„Už jsi snídal?“ ptal se Džošu.
„Ano,“ odpověděl mnich.
„Tak si raději běž umýt misky,“
řekl Džošu, a na ta slova mnich
dosáhl osvícení.
- Čeho mnich dosáhl?
ICHI-GO ICHI-E (jeden okamžik, pouze jednou)
Mumonův komentář:
Když Džošu otevře pusu, je mu vidět až do žaludku. A nabídne vám i srdce a játra. Kdepak, tenhle mnich neslyšel pravdu. Doufám že si nespletl zvon se džbánem.
Verše Mumona:
Ve snaze jasně interpretovat
zpozdíš své osvícení.
Tos nevěděl, že plamen je oheň?
Tvá rýže se vařila příliš dlouho.
Začátečník vždy vnímá ostřeji, citlivěji, nejen slova a činy starších mnichů a mistra, ale také zvuk zvonu, který proniká jeho myslí. Je tak, ač si toho není sám vědom, na půl cesty k cíli. Ještě se neadaptoval a vše se mu jeví jakoby to viděl poprvé. Dobrý zenový student, ale i mnich, bez ohledu na délku doby strávené v klášteře, se snaží udržet si tuto „mysl začátečníka“.
Mnichové obvykle vstávají ve čtyři hodiny ráno, zpívají sútry, meditují a snídaně (rýžová kaše a čaj) je v šest hodin. I během jídla, které je tichou a klidnou záležitostí, se snaží udržet svou mysl v klidu a harmonii.
Odpovědí „ano už jsem snídal“ mnich naznačuje, že pochopil i vnitřní smysl mistrovy otázky a že udržel stav mysli, získaný meditací a zpěvem.
„Tak si jdi raději umýt misky…“ – tato slova Džošua se od jeho dob často užívají. V ideálním stavu mysli (jejíž „rovnovážná hladina“ vždy nezkresleně odráží přítomnou realitu) je každý okamžik nezávislý, odetnutý od okamžiku minulého a okamžiku budoucího. Mnich už nesnídá, měl by tedy věnovat svou veškerou pozornost současnosti. Co bylo, už je dávno pryč, je třeba to odhodit, ať už to bylo, z pohledu mnicha dobré nebo špatné.
Mumonovy komentáře a ironické verše jsou určeny všem a všechny koany a zenové příběhy jsou o vás, ne o jiných. Každé slovo mistra, ať se zdá sebevíc zbytečné, míří do hloubky mysli. Je třeba nesplést si „zvon se džbánem“ – zvláště pozorní musíme být tehdy, až si začneme myslet že jsme pochopili. Nejdříve je třeba prožít (satori, osvícení, vhled, kenšó), a teprve potom konceptuální demonstrace pomůže ověřit pravost zkušenosti („zpozdíš dosažení osvícení“).
Jako děti jsme žili ve stálém „samadhi“, harmonii (osvícení), ale stárnutím, dospíváním a výchovou jsme ten stav ztratili. Rýže se „vařila příliš dlouho“.
Mistr Seung Sahn se ptá:
Čeho mnich dosáhl?Je to velmi jednoduché. „Prosím, dejte mi učení.“ „Už jsi snídal?“ „Ano, snídal.“ „Tak si umyj své misky.“ To je správné jednání a správný vztah. To je každodenní mysl. To je kong-an každodenní mysli.
Kong-an druhé brány je kong-an typu „je právě tak, jak je“.* Čeho mnich dosáhl?
Dosáhnete-li tohoto bodu, porozumíte správné situaci, správnému jednání a správnému vztahu z okamžiku na okamžik.
________________
*Pozn.: Jsou čtyři druhy kong-anu „Je tak, jak je“.
- „Bez je tak, jak je“. Skutečná prázdnota. Ticho. Úplná nehybnost.
- „Splynutí s je tak, jak je“. Pravá přirozenost. Výkřik „KATZ!“ Úder atd.
- „Je pouze tak, jak je“. Význam je pravda. Když přijde jaro, roste tráva sama od sebe. 3 x 3 = 9 atd.
- „Je právě tak, jak je“. Jednání je pravda. Jdi se napít čaje, umyj si misky atd.
