V mlze

Po zimě podzim, uhnívá listí,
už ani nečekám co se stane,
v mlze se hlasy podivně tříští,
v zahradě jablka otrhané.

Pokorní v pravdě zůstali čistí,
přibyla na hlavě trocha stehů,
stavitel mostů nejednou zjistí,
že střely přichází z obou břehů.

Přestat se snažit ve správnou chvíli,
v úctě si kleknout na zmrzlou zem,
nadějí není polibek v cíli,
nadějí jistota, že smysl má sen.

Svět zmizel v mlze, těžko jí projít,
ješitnou hlavu nechat si stít,
chladné a horké do kruhu spojit,
stébel se pustit a odpustit.

Příspěvek vytvořen 156

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek