Zas uřízli mi nohu,
tak dnes jsem trochu vratký,
a já děkuji Bohu,
a nic nechci vzít zpátky.
Teď sedím v koutě tiše
a spokojeně vrním,
všichni máme své skrýše,
jsou přeplněné trním.
Do větru občas pouštím
slabá i silná slova,
dnes sundám palec z spoušti,
ta tam je všechna zloba.
Tak si tu v koutě čekám,
snad naroste mi znovu,
a všem těm kolem smekám,
co za srdce daj nohu.
