Nevinná tečka na konci věty,
šedivý malý bod,
hranice tenká dělící světy,
za bouří krutý lodivod.
Určuje přesně, to, co je dáno,
přistřihne křídla před letem,
já stejně čekám každičké ráno,
na tvoji tečku s povděkem.
Milá má neplýtvej, ušetři slova,
stejně jsou mnohdy zbytečná,
láska se v pohodě do tečky schová,
když srdce nejsou netečná.
Jediná tečka ke štěstí stačí,
polnice teskné spustí ryk,
duhové třpytky a trylky ptačí,
já jsem fakt zkurvený romantik.
