Chtěl bych být kolaborantem
a cítit kradmé pohledy,
popíjet kafe, tupě mlít pantem,
na nic a nikoho nebrat ohledy.
Chtěl bych být soudcem i katem,
a pást se na Vašem strachu,
nosil bych talár s krví a zlatem,
dělil bych lidi na v zemi a v prachu.
Chtěl bych být snětí a morem,
potichu vkrádat se do lože,
zabíjet pro radost, horem i dolem,
Proč? Vždyť je to jasné, protože!
Chtěl bych být ďáblem i bohem,
nebát se nikdy pekla či nebe,
nebát se zákonů, vyhlášek, norem,
ze všeho nejvíce hledět si sebe.
Nevím, jestli věřím v Boha,
ale On to stejně vidí,
jednou mi to pěkně sečte,
že chci být jak lidi.
