Tak moc chtěl jsem tě milovat,
strnulá jsi a tichá,
mám zvadlé kytky uchovat?
Pošlapat? Nepospíchat?
Namažu chleba s lučinou,
sednu si před dům na dvůr,
dojmu se každou vteřinou,
ticho a z oblohy kůr.
V trávě si přede kočka,
na mezi zajíc,
jednou se každý dočká,
dostane krajíc,
teplý a vláčný,
s krustičkou soli,
smutný kdo lační,
když rány bolí.
