Učení Stoiků ovlivňovalo západní filozofy po staletí a to proto, že poskytuje efektivní návody na řešení konfliktů, vztahů mezi lidmi a na vyrovnání se s nepřízní osudu. Myšlenky Stoiků se také objevují v Hollywoodských filmech, např. v sáze Hvězdné války (Star Wars). Mnoho prvků filozofie řádu Jedi, a dokonce i některé z filozofie Sithů, v sobě nese znaky Stoiků. Vezměte si např. Yodu (Yoda) ve snímku Impérium vrací úder (Empire strikes back). Když se mistr Yoda nabídne a řekne Lukovi (Luke), že ho zavede za mistrem řádu Jedi, kterého hledá, tak na něj Luke naléhá, že tak musí učinit hned. Yoda místo toho navrhne, že se nejprve společně nají. Když Luke protestuje, tak dostane následující odpověď: „Čas jíst pro Jediho teď je“. Příhodnost je pro mistra Yodu ctnost. Proč? Protože stejně tak jako záleží na tom, co děláme a jak to děláme, záleží na tom, kdy to děláme. Zatímco Luke často vypadá, že nejedná v pravý čas, mistr Yoda jedná vždy v pravý okamžik. Příhodnost je pro rytíře Jedi klíčová vlastnost, stejně jako pro mistry Stoiky.
Mezitím, co Yoda připravuje jejich první společné jídlo, Luke je velmi netrpělivý a chce se potkat s mistrem Jedi. Yoda na Luka naléhá a nabádá ho k trpělivosti, vlastností, kterou pěstuje po staletí. Lukova netrpělivost přeroste ve frustraci a rozmrzelost. Zklamaný Yoda říká přízraku Obi-Wan Kenobiho, že Luka nemůže učit, že není trpělivý a Luke konečně pochopí, že ten divný starý skřítek je ve skutečnosti mistr Jedi, kterého hledá a jak ho jeho vlastní představy o tom, jak by měl vypadat, zaslepily.
Yoda kritizuje Luka za jeho neschopnost se soustředit na přítomnost a zavrhuje jeho touhu po dobrodružství i jeho nadšení, protože to jsou věci, po kterých rytíř Jedi neprahne. Yoda není nikdy rozptylován povrchní touhou po dobrodružství a neprojevuje nadšení, stejně tak jako se nestrachuje z věcí, které nemůže ovlivnit. Toto má společné se Stoiky, kteří se těší z vyrovnanosti a klidu mysli. Yoda se soustředí na právě danou věc a na to, jak ji naplnit v daný okamži, ať už se jedná o poradu s jinými rytíři Jedi, večeři, výcvik Luka nebo odpočinek. Důraz na přítomnost, to je další z vlastností rytířů Jedu, kterou mají společnou se Stoiky.
Yoda varuje mladého Anakina: „Rytíř Jedu musí mít nejhlubší odhodlání a nejvíce vážnou mysl“. A toto opakuje i o několik desítek let později Lukovi. Yodův zcela vážný způsob myšlení, jeho oddanost věci Jedi a jeho snaha o dokonalé pochopení Síly, jeho odmítnutí povrchnosti z něj ale nedělá někoho bez smyslu pro humor. Yoda ukazuje, že ho má, když nechává Luka, zaslepeného jeho představami o tom, jak má vypadat mistr Jedi, tápat.
Yoda vidí, v Impérium vrací úder, že je v Lukovi moc hněvu, stejně tak, jako bylo v jeho otci. Na druhou stranu, Yoda se nikdy nehněvá a říká: „Strach je cesta k temné straně Síly, strach vede ke hněvu, hněv vede k nenávisti a nenávist vede k utrpení“. Toto jsou ta nejmoudřejší slova z celých Hvězdných válek. Později Yoda promlouvá k Lukovi: „Hněv, strach, agresivita. To je temná strana Síly“. Takhle přemýšlí rytíři Jedi: 1. strach vede ke hněvu, potom k nenávisti a pak k agresivitě. 2. agresivita vede k utrpění obou, jak agresora, tak oběti. Yodu nikdy neuvidíte trpět, proto lze předpokládat, že nikdy necítí strach, hněv, nenávist nebo agresivitu. Stoici, stejně jako mistr Yoda, také neznají strach, hněv, nenávist a agresivitu. Ale je nutné být pacifistou proto, abychom nebyli agresorem? Můžou rytíři Jedi bojovat? Mistr Yoda říká: „Rytíř Jedi použije Sílu jen k poznání a obraně, nikdy ne k útoku“. A ačkoli se Yoda dokáže aktivně bránit, nikdy není hnán agresivitou.
Yoda moudře ví, že strach, hněv, nenávist a agresivita vede k temné straně Síly a jeho moudrost mu dovoluje rozlišit mezi temnou a světlou stranou síly. Yoda Lukovi vysvětluje, že to taky dokáže, pokud bude „klidný, vyrovnaný a pasivní“.
Shoda mezi filozofií Jedi a Stoiky je zarážející. Stoici vidí jako cíl života žít v souladu s přírodou. Myslí tím několik věcí. Zaprvé, příroda, myšleno vesmír jako celek, je od začátku do konce dobře uspořádaná a organizovaná a to podle, díky, Logu(Logos) – řádu, rozumu. Log je podobný Síle. Zadruhé, žít v souladu s přírodou znamená přijmout a správně využít všechno, co takto racionálně uspořádaný vesmír nabízí. A tak žít v harmonii se samotným vesmírem znamená žít v souladu s naší lidskou přirozeností. Stoici věří, že zatímco máme hodně společného s ostatními živočichy, tak rozum je to, co nás odlišuje. A proto žít naplněně znamená sladit náš jedinečný lidský rozum s všeobjímající strukturou vesmíru. Epiktétos o tom píše v Rozpravách 6.19-21. Stoici chápou dokonalost rozumu jako ctnost samu o sobě. A proto úspěšný a naplněný život je ten, jehož cílem je ctnost. Podle Stoiků je ctnost jediná a nezbytná podmínka pro šťastný život. Nectnost je zárukou utrpení. Proto Stoikové věřili, že ctnost je jediná opravdu dobrá věc a nectnost jediná opravdu špatná a vědět, co je opravdu dobré, co je opravdu špatné a co není ani jedním je naprosto nezbytné pro spokojený život. Stoikové navíc věřili, že všechny ctnosti – moudrost, spravedlnost, odvaha, sebeovládání, zbožnost a štědrost, jsou jenom dokonalým rozumem, který je použit na různé oblasti chování.
Díky rozumu se stoici soustředí na to, co jim náleží a na to, co mohou ovlivnit, a ne na strach, obavy, úzkost či rozptýlení z něčeho, co jim nenáleží a ovlivnit nemohou. Příhodné chování, například, je možné ovlivnit a je jednou ze ctností stoika. Vědomé soustředění na věci, které může člověk ovlivnit umožňuje stoikům být klidný a vyrovnaný bez ohledu nato, co se děje a být ušlechtilý a povznesený nad nepodstatné a povrchní věci, které trápí nestoiky.
Stoici se navíc snaží oprostit od veškeré vášně, vzrušení a lehkomyslnosti, aby byli schopni používat rozum efektivně. Stoici považují „vášeň“ (pathos) za znepokojující a nezdravé pohnutí duše. Proto se se taky říká nezdravému patologický. Stoici, kteří se dokázali oprostit od všech pokušení stíhajících rozum se stali dobrými. Věřili, že nejsou žádné stupně dobra. Člověk je buď dobrý nebo špatný. Stoici tedy chápou pojem „dobrý“ jako ideální stav, popisující absolutně moudrou osobu, tedy mudrce. Mudrcova duše je stálá, ukázněná, naprosto ctnostná a netrpí žádnou vášní. To ale stoiky nezbavuje veškerých emocí. Věřili, že existují tři „dobré emocionální stavy“, které nejsou nezdravým pohybem duše, a to shovívavost (přát někomu dobro pro jeho vlastní užitek), radost (z ctnostných skutků) a obezřetnost (rozumná opatrnost). Yoda má evidentně mnoho vlastností charakteristických pro stoiky. Je oproštěn od emocí, které zatemňují rozum. Není ani zbrklý nebo netrpělivý, jako je zpočátku Luke. Není ani lehkovážný. Stejně tak jako stoici ani Yoda nikdy nepodléhá znepokojení nebo vzrušení. A co je hlavní, Yoda nepodléhá hněvu. Seneca tvrdil, že hněv je nejstrašnější a nejšílenější ze všech emocí a že rozzlobení lidé jsou ve stavu šílenství.
Yoda taky vykazuje pozitivní emoce vlastní stoikům. Protože nepodléhá strachu, hněvu a nenávisti tak netrpí. Soustředí se jen na ty věci, které jsou mu dané a na to, co může udělat v daný okamžik. Užívá si netečnost, nepřítomnost znepokojujících emocí stoiky zvanou apatie. Yoda je klidný a vyrovnaný. Dokáže rozlišit mezi světlou a temnou stranou síly a ví co je dobré, co je špatné a co není ani jedním. Uvědomění si, že jedinou ctností je dobro, že jenom nectnost je špatná a že všechno ostatní nemá na lidské štěstí vliv je základ filozofie stoicismu.
Yoda je ale také laskavý a opatrný. Jeho svérázný humor má znaky kvasi-stoické radosti. Jeho zvláštní smysl pro humor a neobvyklý slovosled ho polidšťuje a zmírňuje jeho vážnost. Jedno z řeckých pojmenování stoického mudrce je „spoudaios“ – „vážný člověk“. Přivést své myšlení k dokonalosti tím, že činíme pouze racionální rozhodnutí je velmi těžké a vyžaduje velké odhodlání. Stoikové takovému namáhavému a ukázněnému životu říkali „askesis“ – askeze a od něj je odvozeno slovo asketa, jako někdo, kdo žije asketickým životem. Yoda taky vykazuje známky odhodlání a žije asketickým životem v obou ze svých obydlí, jak ve chrámu na Corusantu, tak i v hliněné chatrči na Dagobahu. Stoici věřili, že mudrcové, tyto osvícené bytosti, jsou stejně vzácní jako Fénixové, a to z důvodu, že je velmi těžké být tak ukázněný, abychom dělali pouze racionální rozhodnutí. Taková dovednost podle nich vyžaduje celoživotní trénink. Proto stoikové rozlišují mezi tím, kde je prostě nemravný a mezi tím, který sice kráčí ke ctnosti, ale je stále pod vlivem nectnosti. I když se může ukázat, že ani za celý život není možné stát se mudrcem, pořád je zde možnost se k tomuto stavu blížit. Ten, kdo se postupně blíží ctnosti je nazýván „Ten, který dělá pokrok“. Takový někdo je i Luke. Na své cestě k tomu, aby se stal rytířem Jedi je učedníkem, nejprve Obi-Wana a poté Yody.
Když bychom to měli shrnout, tak ctnosti společné rytířům Jedi a stoikům jsou trpělivost, příhodnost, hluboké odhodlání, vážnost (opak lehkovážnosti), klid (opak euforie), mírumilovnost (opak agresivity), opatrnosti (opak zbrklosti), dobročinnosti (opak nenávisti), radosti (opak mrzutosti), pasivita (opak vměšování) a moudrost. Když se nad těmito ctnostmi zamyslíme, tak Yoda je skutečně připomíná někoho, koho stoikové považovali za mudrce – dokonalou bytost, která naprosto ovládá svůj rozum a dosáhla naprosté moudrosti. Na rozdíl od mladého a nezkušeného Luka, měl Yoda více než osm století na to, aby Sílu studoval a pochopil.
2. část: http://uemy.cz/stesti/stoicismus-a-filozofie-rytiru-radu-jedi-2-cast/
Autor: William O. Stephens
Originál: http://collegeofstoicphilosophers.org/show_book/PDF/StoicsStarWars
Překlad: EMa, www.uemy.cz, http://facebook.com/kavarnauemy/
Jedná se o amatérský překlad, veškeré vaše připomínky, podněty, návrhy, lepší verze překladu apod zasílejte prosím na ema at uemy.cz, děkuji.
