Deset bran – Brána pátá

Originální příspěvek na FB tady: Deset bran – Brána pátá

Deset bran – Brána pátá

Kyogénovo „Na stromě“

Deset slavných koánů, Deset bran na cestě k osvícení, Deset bran k pochopení zenu. Deset bran korejského Zenového Mistra Seung Sahna. Tentokráte brána pátá:

Kyogén řekl:

„Představte si, že na stromě visí za zuby člověk,

ruce i nohy má svázané.

Někdo se objeví dole pod stromem a zeptá

se: „Proč přišel 6. patriarcha (Bódhidharma) do Číny?“

Jestliže člověk na stromě neodpoví,

zklame coby zenový žák (bude zabit), odpoví-li,

spadne a zabije se.

Kdybyste byli tímto člověkem,

jak zůstanete na živu?“

  • Kdybys na tom stromě visel ty, jak by sis zachránil život?

Komentář Mistra Seung Sahna:

Visíte za zuby, takže nemůžete otevřít ústa. Nemůžete pohnout ani rukama, nemůžete hýbat tělem. Nemůžete dělat nic. Takovému kong-anu se říká Kjung Čul Mun. Všechno je zastaveno. Pouze jedna věc je možná. Co je ta jedna věc? Existuje pouze jedna cesta. Ne dvě cesty – máte jednu cestu. Když ji objevíte, najdete správnou odpověď. Otázka zní: „Proč přišel Bódhidharma do Číny?“ Otevřete-li ústa, abyste odpověděli, jste mrtví. Pokud neodpovíte, vyhnete se své povinnosti bódhisattvy a budete zabiti. Jste-li to vy, kdo visí na stromě, jak zůstanete na živu?

To je velká otázka. Projdete-li touto branou, dokončili jste polovinu kong-anů. Existuje asi sedmnáct set kong-anů, Projdete-li touto branou, je to, jako byste vyřešili osm set padesát kong-anů. Tento kong-an je obtížný. Jestliže jím pouze projdete, nebude to moc zajímavé. Jakmile se však stane vaším, bude vaše mysl, tělo a svět jedním a správně funkčním.

V té chvíli dosáhnete svobody a správného jednání, budete se moci osvobodit od života a smrti. Dosáhnete tedy osvobození od života a smrti. Znamená to, že život ani smrt neexistují. Jestliže se však toho pouze držíte, budete mít problém.

Mumonův komentář:

I kdyby tvá výmluvnost plynula jako řeka, nebude ti to nic platné. I kdybys znal nazpaměť všechny sútry, je to k ničemu. Když ale tenhle problém vyřešíš, vyřešíš i problém svého života. Jinak budeš muset počkat na Maitreyu a požádat ho o pomoc.

Verše Mumona:

Kyogén je vskutku bezmyšlenkovitý.

Jeho vitalita i jedy jsou nekonečné.

Zavírá pusy mnichům

a nechává stékat slzy z jejich

mrtvých očí.

Kyogén byl žákem Isana a proslul vzdělaností, ale v přímé konfrontaci s Mistrem mu jeho znalosti nebyly k ničemu. Zklamaný spálil všechny své svitky se slovy „čtením o koláči se nenajíš“ a odešel z kláštera do hor. Jako potulný mnich se staral o hrob slavného mistra Čú (žáka 6. patriarchy). Jednou když zametal cestičku, oblázek odmrštěný koštětem udeřil do bambusového kmene. Ozvěna tohoto zvuku zahřměla Kyogénovou myslí a ten se začal smát: dosáhl osvícení.

Stejně jako jeho mistr Isan, i Kyogén po nás chce, abychom odhodili veškerou učenost. Proč že přišel šestý patriarcha Bóodhidharma do Číny? Tahle otázka je velmi populární a odpověď je jednoduchá: nemá smysl. Pochopíte-li prázdnotu toho „nemá smysl“, pochopíte buddhistický význam úsloví „nebýt k ničemu připoután“: ani k sútrám, důvodům, pocitům, objektům. Bodhidharma přišel, ale s ničím a nikam. Ovšem jeho „prázdnota“, neexistující smysl jeho cesty, byla jeho Cestou.

Zůstaneme-li připoutání ke svým znalostem, zvykům, ideím, budeme si muset skutečně počkat na Maitreyu, budoucího Buddhu, který má přijít na svět 5 670 000 let po zrození Buddhy.

Koan není hlavolam. Je to test mysli. Intelektuální znalosti jsou zvláště obtížnou a neprůchodnou překážkou zenového osvícení. Protože ale všechno zlé je k něčemu dobré, když prolomí a vyřeší koan intelektuál, průlom je opravdu hlubinný a důkladný. Jak poznamenává P.Kapleau, existují určité rozdíly např. mezi muži a ženami. Ženy dosahují osvícení (a lépe se naučí sedět) dříve než muži: jejich mysli si tolik nehrají s koncepcemi. Občas jim ale chybí síla (vůle) a odhodlání prolomit tu poslední bariéru. V zenovém klášteru i v centrech ve světě se proto používá zenová hůl (kyosaku) a mnichové ovládají celou řadu technik, jak člověka v zazenu (s koanem v haře) vyprovokovat k překonání sebe sama: pokřik (KATZU!), dupání, řev, nadávky, a někdy i mistrovo nakopnutí do zadku pomůže spustit katarzní zážitek.

Když kámen ťukl o bambus, Kyógenova mysl byla mnohaletým hledáním připravena a zvuk sám byl jen škrtnutím zápalky v kanystru názorů: v plameni sebe-přeměny (přeprogramování už nevyhovujícího softwaru) všechny dosavadní iluze shoří.

Muž pod stromem se ptá na smysl příchodu Bodhidharmy, skutečným smyslem otázky je ale „Jaká je nejvyšší pravda zenu?“ Není to nějaké estetický ideál nebo morální systém. Když se Dogéna ptali, jakou pravdu našel za svého pobytu v Číně, odpověděl: „Zjistil jsem tam, že můj nos jde shora dolů a ústa zleva doprava.“ Jiný mistr na podobnou otázku odpověděl „Když mám hlad, jím, když jsem unaven, jdu si lehnout.“

Jak ale na podobnou otázku odpovíte, budete-li viset za zuby ze stromu? Tento koan má vyzkoušet váš zen, zjistit, jak umíte plně a správně reagovat na životní situace za jakýchkoliv okolností. Bez osvícení jste jako ten muž, který sice visí, ale nežije, jen existuje. Klátí se ve vzduchu.

V reálném životě se vždy najde „muž pod stromem“ s nějakou otázkou. Máme k takovým otázkám zůstat hluší? Není to problém řeči nebo mlčení, ale hloubky ne-egoistického pochopení. Reagujete a argumentujete, když se cítíte pomluveni a ohroženi? Zůstanete tiše, jste-li svědkem agrese či násilí? Mlčení může být „zlatem“ ale také „zlým pánem“.

Lidé jsou velcí hledači a velcí tazatelé. Stále se dotazují na smysl života. Jaký má ale smysl, že slunce svítí? Kde je smysl zakrouceného ocasu veverky? Proč přišel Bodhidharma do Číny?

Slavný pianista přehrál moderní skladbu na soukromém koncertu. Jedna posluchačka se ho pak zeptala: „Já jsem tu skladbu vůbec nepochopila, co měla znamenat?“ Pianista si beze slova sedl ke klavíru a zahrál celou skladbu ještě jednou.

Sútry jsou pohřbená Buddhova slova, ale nesmíme je zaměnit za pravdu. Zen nezavrhuje sútry, ale varuje, že to je jen prst ukazující na Měsíc poznání, ne Měsíc (mysli) sám. Mysl je substance zenu a sútry myslí Buddhy. Kdyby Buddha žil, hovořil by jazykem súter?

Pravda je vždycky něco víc, než co o ní lze říci. Vysvětlující slova jsou mrtvá slova, špendlíkové hlavičky v nekonečném prostoru vesmíru. Mumon navrhuje zavřít pusy všem, kteří vedou pošetilé a horlivé živobytí plné nekonečného argumentování. Z vnějšku se mohou zdát plni energie, ale zevnitř jsou zmateni, ovládáni korozním strachem a vášněmi.

Mumonova poznámka o Maitreyovi není sarkastistická. Je to varování: nevložíme-li do svého usilování tu nejvyšší energii a vůli, budeme muset onu bolest života snášet ještě velmi dlouho. Květné obraty a vzletné názvy jsou také k ničemu. Mumon proto hovoří o Bodhidharmovi jako o tom „bezzubém mrzákovi, který překročil moře, a měl jen jednoho žáka, taky mrzáka“. Kde jinde než v zenu naleznete slova tak nerespektující respekt nebo respektující nerespektování?

Příspěvek vytvořen 111

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek