Výlet

#badpoetry

Pondělní chvilka poezie.

23 let stará věc psaná na/po psilocybinovém(lysohlávky) tripu. Ano, všichni jsme byli mladí. Někteří z nás jsou pořád.


Výlet

Daleko za sklem
skrývá se moje tvář
obličej děvčátka
z očí se line zář
točím se ve víru
na vlnách fantazie
v záblescích světel
cítím čím prostor žije
ovládám strukturu
předivo času
měním si vesmír
beze slz pláču
mé ruce kapou
na modrou zem
ze slz a v reliéf
skládám si nový sen
nový sen vteřiny
nový sen století
čas není záhuba
jen moje prokletí
na konci tunelu
umlčím své srdce
otevřu svou duši
podám si s bOHEM ruce
točím se ve víru
cítím čím prostor žije
znovu a dokola
vesmír, čas, fantazie
jsem znovu za sklem
nevidím slunce
točím se dokola
v kruhu bez konce.

Už si zkusil pozorovat svou dívku zavřenýma očima ?
Celou věčnost ?

Příspěvek vytvořen 123

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek