Pod křížem

Prší štěstí.
Nejsou to naše slzy?
Kolik nás nespí,
když vstávat ještě brzy?

Útržky pavučin,
na stropě v koutě visí,
hledíme do prasklin,
je bytí zbytí nebo bití?

Za okny deště,
tiché je zrání ranní,
kolikrát ještě
srdce nás z rána raní?

Pomalu svítá,
oči se slastně klíží,
za víčky skrytá
ke kříži vzhlíží.

Příspěvek vytvořen 77

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek