V trávě

Na zídce polského kostela
polykám černý rybíz.
Na louce u lesa, svlékla ses docela,
ňadra se vzedmula, pohyby rybí.

Vlasy se propletly,
nohy i dech se kříží,
ruměnec ve tváři, nachově rozkvetlý,
nebe je bez mraků, bouře se blíží.

Dvě těla zpocená,
mravenci, trylky ptačí,
zvlněné boky a nahá ramena,
snadné je milovat, tak málo stačí.

Příspěvek vytvořen 111

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek